GAZ M-20/M-72 Poběda

22.8. 2016 | GAZ

GAZ M-20 Poběda je osobní automobil, první v Sovětském svazu se samonosnou karoserií. Vůz se vyráběl v letech 1946-1958. Sériová výroba začala 28. června 1946. Karoserii bychom mohli nazvat typu fastback. Vůz vznikl po Velké vlastenecké válce, dostal tedy jméno Vítězství - Poběda. Je až k neuvěření, že v poválečných podmínkách mohli sovětští konstruktéři vytvořit tak zvláštní automobil. Karoserie je velice neobvyklá svými tvary. Přední okno je do tvaru V, zadní je zaoblené. Poběda je jedním z prvních automobilů na světě, který nemá vystupující zadní ani přední blatníky.

Problém byl ze začátku výroby s lisovacími formami na plechy, které měly příliš složité tvary. Proto se začaly dělat menší plechy, které se následně svařovaly a brousily. Pod kapotou je čtyřválec s rozvodem SV, tedy s ventilem na boku válce. Motor byl v detailech unifikován s šestiválcem od GAZ-61. Po připomínkách s nedostatkem paliva v zemi bylo rozhodnuto o montování čtyřválce do vozů Poběda. Převodovka je třístupňová, v 50. letech se tam montovala z vozu ZiM. Brzdový systém je poprvé u ruských vozů hydraulický. Vůz také jako novinku dostal topení s ventilátorem, dva přední elektrické stěrače a boční směrová světla. Vůz má 16" kola. Brzdy byly bubnové. Automobil má pohon zadní nápravy, motor 2,1 litru s výkonem 50 koní. Maximální rychlost 105 km/h. Spotřeba 11 litrů na 100 km při rychlosti 60 km/h.

Vznikla také terénní verze s podvozkem z armádního GAZ-69, vyrobilo se jich v polovině 50. let 4677. Jednalo se o komfortní terénní automobil s označením GAZ M-72. Označení Poběda se u nich oficiálně nepoužívalo i přes shodnou karoserii. Mezi prototypy byl i sedan, který se od Pobědy lišil jak přední maskou, tak dalšími částmi karoserie. Do výroby však nepostoupil. Malé množství vozů Poběda bylo vyrobeno v Severní Koreji. Licenčně se jako Varšava vyráběla mezi lety 1951-1973 v Polsku, celkem jich tam vyrobili 254 472. Později zde vznikl i sedan.

Plynulost jízdy je u vozu srovnatelná se současnými automobily premiové třídy. Volant je bez posilovače, zatáčet se s ním dá ale jedním prstem. Viditelnost z vozu je přes kapotu dostačující, hůře je to při pohledu dozadu. Malé zpětné zrcátko a nevelké zadní okno neumožňují dostatečný rozhled. S tím se však můžeme setkat i u moderních vozů podobné koncepce. Díky tvaru střechy a výšce vozu, je nad hlavou dostatečný prostor. V interiéru nenajdete téměř žádné plasty. Některé vozy měly rádio. Součástí výbavy jsou i hodiny.

Protože synchronizovaná byla jen druhá a třetí rychlost, bylo potřeba k tichému zařazení jedničky nejprve zařadit dvojku, nechat sešlápnutý pedál spojky, díky synchronům dvojky se pak dala zařadit jednička bezhlučně. První verze Poběd neměly synchronizovanou žádnou rychlost. Proto se muselo řadit s meziplynem. Vůz se však může rozjet i při zařazené dvojce. V zimních měsících vycházel šťastný majitel s vědrem vody, a to i se dvěmi. První bylo na prolití, pro zahřátí bloku motoru, druhé se nalilo na zaplnění chladicího systému. Před startem je potřeba vytáhnout táhlo sytiče. Poté pootočíme klíčkem zapalování. Tlačítko startéru je zde u pedálů.

Spolu s Moskvičem 400 se jednalo o první vyvážený osobní automobil ze SSSR. Export probíhal do Finska, kde si jej zamilovali taxikáři, do dalších Skandinávských zemí, do Belgie, Rakouska, Německa, Maďarska, Bulharska, Rumunska, ČSSR a dalších zemí. Vozy se dovážely i do Anglie a USA. Pobědy se dostaly i do mnoha zahraničních časopisů. Do ČSSR byl vůz dodáván mezi lety 1955-1957. GAZ M-20 měly úspěchy i ve sportu, kde jezdily upravené Pobědy, u kterých proběhla změna výšky střechy. Vyrobila se i verze Poběda Sport s jinou karoserií. V 50. letech stála Poběda v SSSR okolo 16 - 20 000 rublů. Obyčejný občan by na něj musel vydělávat mnoho let. Pro srovnání Moskvič 401 stál 9 000 rublů a GAZ 12 ZiM 40 000 rublů. Celkem bylo vyrobeno 235 999 vozů, zahrnujíce 14 222 kabrioletů a 37 492 taxi.